Dechová terapie

Výcvikový program dechové terapie je směřován jak k obecným i konkrétním fyziologickým postupům a reflexi svalové funkčnosti, tak k vnitřnímu (niternému) vnímání dechových stop z hlediska anatomie, duševní i duchovní úrovně a energetické provázanosti na základě principů holandského dechového terapeuta Corneliae Veeninga. V našem výcviku se však nepouštíme (jako Veening) do „hlubinně psychologické práce“, ale primárně zůstáváme v aktivní rovině vnímání. Toto platí i např. pro meditativní techniky či stimulaci mimosmyslových reflexů. Výcvik vychází primárně z přístupu terapeutky Susanne Barknovitz (www.barknowitz.at), tedy z vnímání a procítění každého dechového pohybu, dechových drah a dechových stop. Klient je veden k postupnému ovládnutí nejen fyzických činností těla, ale i k vědomé stimulaci pocitových představ v rámci potřeby dechového směřování – a to tak, aby vše mohl cíleně směřovat k aktuálním potřebám tělesným i psychickým. Výcvik je veden tak, aby vše bylo přirozené a spontánní, bez velkého přemýšlení: dýchání nesmí být omezováno žádnou vykonstruovanou dýchací technikou, v níž je dech veden konkrétními (a tím omezujícími) představami (počítáním, zadržováním dechu, umělým prodlužováním nebo zkracováním apod.), ale mělo by jít spíš o to vlastním prožitím poznat původní dech a dovolit mu, aby se přirozeně rozvinul. To se nestane „chtěním“ a pouze rozumovým působením, nýbrž poddání se a vědomým přijetím dechové podstaty, dechového rytmu apod. Jakékoliv tělesná i psychická mystifikace by tím měla být vyloučena.

Odevzdání se dechu, jeho prociťování, v kombinaci s konkrétními dechovými cviky se mj. harmonizují energetické dráhy člověka a otvírají se tak jeho sebeléčivé schopnosti jak v tělesné, tak i v duševní oblasti. Postupné mimovolné snižování potřeby vysoké frekvence nádechů v rámci soustavné práce zlepšuje zdravotní stav klientů, podporuje přirozenou látkovou výměnu v organismu a učí tělo vědomě i instinktivně ovládat stres. Práce s dechem tak v dlouhodobém měřítku zbavuje člověka nemocí, upevňuje jeho zdraví na tělesné i duševní úrovni a prodlužuje mu život.

Velmi často je při výcviku doplněna dechové terapie kontaktní technikou – lze jí využívat jak při plně aktivním tréninku, tak v rámci řízeného meditačního procesu vedeného terapeutem.

V rámci dechové terapie jsou využívány jako základ pro fyzický výcvik čtyři druhy komplexních dechových cviků:

1. Tzv. plné dýchání

2. Aktivační „strunové“ dýchání

3. Mentálně zacílené dýchání (vizualizace, aktivní dechová meditace)

4. Nízkotepové sportovní či energeticko-aktivační dýchání (postupy k udržení dechové podstaty pro sportovní tréninkovou zátěž v rámci nízké tepové hladiny)

Zatímco první dvě metody slouží především k svalové aktivaci v rámci zacílené fyzioterapeutické gymnastiky, rozšíření dechové kapacity a cílenému energetickému vyrovnání, třetí metoda „mentálního“ směřování dechové dráhy vede k relaxaci a celkovému uvolnění organismu, k odstranění konkrétních svalových i energetických blokací, k uvolnění bolesti apod. Pod vedením terapeuta se klienti učí tyto dechové dráhy pomocí vizualizace využívat: dech lze vést přímo do bolavého či zablokovaného místa (dodechovat jej a „čistit“), dechem lze vědomě rozvádět „čerstvou“ životní energii a tím „detoxidovat“ různé části duchovního i fyzického těla (tzv. „detoxidační“ dech), pomocí dechu můžeme „čistit“ energetické dráhy (dechové vedení „živoucí energie“) atd.

POZNÁMKA TERAPEUTA: podstatou dechových drah v rámci fyziologických a energetických souvislostí se zabývám téměř 30 let a to jak z pohledu příčinné analýzy, tak z pohledu praktického využití konkrétních cvičebních metod pro rozvíjení a harmonizaci jednotlivých oblastí vlastního dechového procesu.

Na základě svých zkušeností důrazně varuji před samostatným a neodborně vedeným cvičením různých dechových oblastí, především tzv. klíčkového (podklíčkového) dechu! Neodbornou separací jednotlivých funkčních dechových oblastí se velmi rychle zafixují nedobré návyky a boří se tím přirozené vyvážení celkového dechového řádu – tedy vlastní harmonie dechové průběhovosti. Dopad pak může být velmi silný, a to jak po stránce fyzické (dušnost, energetická slabost, dechové přehlcení apod.), tak po stránce psychické (neklid, emoční rozháranost, úzkostní stavy ad.). Náprava těchto cíleně vytvořených nedobrých návyků trvá zpravidla velmi dlouho, někdy jejich dozvuky procházejí celým zbytkem života.